I upíři dokáži milovat

27. května 2007 v 14:18 | K.L.A.R.A.
Jdu pomalu do svého pokoje.S každým krokem sem víc a víc vyděšená.Nevím co se to dneska děje.Mrazí mě po celém těle a bojím se podívat kolem sebe.Nejraději bych oči zavřela, ale nemůžu .. musím dojít do toho pokojíku.Začínám proklínat to, že ho mám nahoře v podkroví, kde nikdo jinej než já nejni.Ještě totiž nejni dostavěný (jako to podkroví :D). Jenom mě tam udělali pokojík, abych už nemusela mít společný s bráchou.Bojím se podívat do každýho kouta, který tam je.V těch koutech je ještě haraburdí, všechno se to nestihlo pořádně vyklidit.Já o tom haraburdí vím moc dobře, ale strach to neovlivní.
Znáte to mrazení? Najednou se v místnosti kterou procházíte ochladí a vámi začne otřásat zima? Někdy je to silnější a někdy méně silné?Znáte to, jak se bojíte podívat po pokoji? Jak najednou slyšíte všechno? Každé nepatrné prasknutí čehokoliv, třeba i topení?
Konečně sem překonala tu strašnou chodbu a už sem v mým pokojíčku.Cítím se o trochu bezpečněji, ale pořád to nejni to bezpečí, jaký bych si představovala…
Konečně ležím v posteli.Zhasínám světlo.Z venku slyším štěkání našeho psa.Ze začátku je velmi silné, ale později se mění spíš v kňučení.Za chvíli ustane úplně.Je hrobový ticho a to mě opět začíná znervózňovat.Převaluju se na posteli z boku na bok.Za chvíli začne dunět vítr.Ale pak, najdnou přestane.Prostě z ničeho nic.Neni normální, aby vítr, kterej byl před chvíli dost silnej okamžitě ustal.To je blbost.Prvně mě to vyděsí ještě víc než praskání.Ale když se dýl nic neděje, tak začínám pomalu usínat.Za chvíli ale oči zase otevřu.No spíš je vytřeštím .. uslyším totiž slabý ťukání na moje okno.Řeknu si, že už z toho všeho blbnu a snažím se znova usnout, ale nejde to.To ťukání stále sílí.Já pomalu vstávám z postele a jdu k tomu oknu.Ani nerozsvítím lampičku.Nechci tam jít, ale nedokážu odolávat tý síle, která mě tam táhne .. nejde to popsat proč tam jdu i přes všechen ten strach.Čím blíž tomu oknu jsem, tím více mi buší srdce.Už sem u okna.Pomalu odtahuju závěs.Strašně se mi klepou ruce….
Začíná se objevovat nekonečná tma, která je za oknem.Pak zahlídnu oči.Úplně se vyděsím a od okna uskočím.Jenomže ty oči.Ty oči se na mě upřeně hledí.Nemůžu se od nich odvrátit a zase se začnu pomalu přibližovat.Jsem jako v tranzu.Pomalu začínám otvírat okno.Přitom pořád hledím na ty oči.Jakoby mi to přikazovali.Nedokážu normálně přemýšlet, jenom dělám co mi poroučí…
"Pojď dál" vypustím ze sebe jakmile okno otevřu.Ta neznámá osoba se jím protáhne dovnitř.Já ale pořád stojím na stejným místě, ani se neotočím.Za chvíli ucítím jeho ruce, jak mi pomalu odhrnují vlasy.Ale teď už se můžu otočit.Chci se otočit.Před sebou vidím nějakého muže.Je mladý.Hádám že mu je tak 22.Má na sobě černý dlouhý kabát.Konečně si můžu i všimnout jeho očí, ty má hodně tmavě hnědý,skoro až černý.Jeho vlasy jsou krátký, barvu mají přibližně stejnou jako oči.A nádherně voní.
,,Neboj se.Když mě nebudeš zlobit, tak tě to nebude bolet.Slibuju" zašeptá mi do ucha a jde za mě.Nakloní mi hlavu a znovu odhrne vlasy.Já se ale nějakým způsobem vzpamatuju.Praštím ho a on, jak na to nebyl připravenej, tak spadne na zem.Využiju tý chvilky a utíkám pryč.No tedy snažím se utéct.Jenomže zakopnu a když už se chci zvednout, tak nade mnou ten muž stojí.Chytí mě hrubě za vlasy a donutí mě abych se zvedla.Poprvý když se na něj podívám, uvidím jeho špičatý zuby.A poznám v jaký sem průseru.Začíná vrčet.Je opravdu hodně rozzlobenej.Tentokrát mi hodně hrubě nakloní hlavu a začíná se přibližovat.Já vím co se stane, vím jak to bude bolet.Proč jenom sem utíkala?Z očí mi začnou padat slzy.Ten upír je pořád blíž a blíž mýmu krku a já ty oči plný slz pomalu zavírám …
(k.l.a.r.a)
tak, zase se vám hlásím s new povídkou :D doufám že se vám bude aspoň trochu líbit xD byla bych ráda, kdybyste se vyjádřili co na ní řikáte a jestli má vůbec cenu pokračovat ... jo a zatim to nejni nic moc, se to musí eště rozjet :D
a ještě jeden dodatek: ten upír nejni Bill ani nikdo jinej z TH, ale určo tam vo někom z nich zmínka bude :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama