Scoobies zase spolu-13

29. května 2007 v 12:31 |  Scoobies zase spolu
Večer
"Tak jo, co si vezmeme?" zeptá se Simča sama sebe a vyháže celý šatník na postel." Nakones si vybere černou halenku a černé kalhoty a zmizí v koupelně. Aby držela krok z oblečením, kouřové stíny ji udělají tajemnou, a zároveň nebezpečně přitažlivou. U černé halenky si nedopne 2 poslední knoflíčky, čímž dodá sexy vzhled. Vše doplní černými botami na vyšším podpatku. Ještě se zkontrolovala v zrcadle a když si už připadala spokojená, zaskočil ji zezadu Michael.
"Ahoj." Řekl jenom. "Ahoj, co potřebuješ?" zeptala se Simča Michaela protivným hlasem. "Promiň, že otravuju…., ale…." Začal Michael, ale Simča už věděla o co zase jde. Michael byl její blízký přítel-padlý Anděl. Dokonce chvíli chodil s Nerou-sestřenicí Simči(u Simči v rodině jsou jaksi všichni 'zvláštní' nějakou schopností), ale nakonec ji opustil, jelikož měl sen, že ji zabije, až bude v největší nouzi. Nera už však byla 3 roky po smrti, ale ne Michaelovou vinou. Zabil ji vlkodlak. Byla něco jako přemožitelka, až na to, že ona nebojovala proti démonům, ani ničemu podobnému-teda pokud to nebylo nutné. Viděla duchy a mohla se jich normálně dotknout.
"Simčo, prosím, pomoz mi!" zaúpěl Michael. "Už tři roky se tahám světem a všude na ni myslím," šeptal nešťastně. Simči se tento pohled vybavil u Angela. Stejný ho měl i on, když poprvé umřela. Bylo jí tenkrát pouze 17. "Michaeli. Musíš se s tím jednou už konečně smířit." Řekla Simča pevně. O své sestřenici nemluvila dlouho, a najednou se tu objeví on a staré rány otevře…… " Já ale nemůžu! Neměla umřít!" zaúpěl, až to Simku dožralo a šla nahoru. Michael ji samozřejmě následoval. Simča si do svého pokoje od vzteku vyrazila dveře a šla ke skříni, odemkla, vzala za tajnou kliku, otevřela, a s tím, ať Michael se nikam ani nehne vešla do místnosti. Zamířila k pozlacenému oltáři. Klekla a začal se prohrabovat pod ním.
sakra! Kam jsem to jenom dala…." Zavrčela a měla se Sarah co dělat, aby udržela ostatní démony na uzdě. "A mám to!" řekla spokojeně a prohlédla si malý kapesní nůž.
"Na co mi to bude. To si mám podřezat žíly?" zkusil Michael s černým humorem uspět u Simči, ta však nehnula ani brvou. "tu máš. Kdykoli budeš ji chtít vidět, stačí ho rozevřít," zamručela sotva zřetelně, však po chvíli až moc zřetelně dodala: "A teď se pakuj! Mám rande." A s úsměvem 'vykopla' Michaela ven.
Na hřbitově sv.Františka
"S kým se tu mám setkat?" zeptal se sám sebe, když to mu do náruče doletěla Simča. "Ahoj." Usmála se na něj, sklouzla z něj a nakopla upíra, který ji odhodil do Angelovy náruče. Upír ztuhl, když uviděl Angela. Simča toho využila a probodla ho. "Ahoj." odpověděl ji na pozdrav Angel po akci. "Jak to, že jsi…..?"zeptal se. "Nerad mě vidíš?" odpověděla mu otázkou. "Ale ano,……ale hodně věcí se………změnilo." Odpověděl. "Smím vědět jak?" zeptala se ho na oplátku. "No…..mám přítelkyni." Odpověděl se sklopeným zrakem. "To se už ke mně doneslo." Odpověděla mu. "Promiň." Řekl. Nastalo hrobové ticho. Ani vítr nešuměl, ani ptáci nezpívali. Prostě nikdo nic neříkal, nikdo nic nezpíval…… "To se mi nelíbí." Přetrhla Simča ticho a začala se rozhlížet kolem sebe. "Cco?" zakoktal se Angel. "Pšt." Sykla Simča a pokusila se hmátnout do blízkého křoví, jestli by něco nenahmatala. Bohužel však měla smůlu. Otočila se tedy k náhrobku. Najednou se začal ozývat za náhrobkem usedavý pláč. Simča se šla podívat, kdo to pláče. Byla tam žena. "Je Vám něco?" zeptala se opatrně Simča, bezvýsledně. "Jak se jmenujete?" zeptala se tedy Simča. "Beatris Sherlocková." Odpověděla žena, jen co to dořekla, zmizla. Simča obešla hrob a pak se podívala na náhrobek. K jejímu údivu tam stálo jméno Beatris Sherlocková.
-pokračování příště-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu???

tak klikni prosím 100% (441)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama